Desatero práv a potřeb pozůstalých dětí a mladých lidí

1. Právo truchlit

Truchlení a zármutek jsou přirozenou reakcí na smrt blízkého člověka. Každý má právo truchlit a prožívat ztrátu blízkého.

2. Právo vlastní cesty

Každý, ať už je dítě nebo dospělý, má schopnost najít svou vlastní cestu, kterou se vyrovná se smrtí blízkého člověka a naučí se žít ve světě bez něj. Neexistují předem daná pravidla a nikdo neví, jak dlouho může tato cesta trvat.

3. Právo na informace

Každé dítě a mladý člověk má právo dostat odpovědi na své otázky a dostatek informací, které mu pomohou pochopit, proč a jak blízký zemřel a co bude dál. Přestože se na nic neptá a zdá se, že všemu rozumí nebo se ho věci nedotýkají, měl by mu někdo citlivě a pravdivě vysvětlit, co se stalo a co se děje právě teď.

4. Právo mluvit

Chtít mluvit o tom, co se stalo, je zcela v pořádku. Vyprávět o děsivém nebo bolestném zážitku znova a znova může pomoci zmírnit strach či bolest. Ani na mlčení není nic špatného. Možná až za nějaký čas přijde chvíle na slova a povídání.

5. Právo vyjádřit svoje pocity

Smutek, strach, zlost, úzkost, vinu, zmatek a mnoho dalších pocitů zažívají všichni, kteří ztratí někoho, koho mají rádi. Často se stane, že zpočátku nic necítí, ani nepláčou. To je normální. Způsobů, jak vyjádřit svoje pocity je mnoho (psaním, kreslením, tancem, křičením, sportem, prací, pláčem …).

6. Právo vzpomínat

Pozůstalé děti a mladí lidé se často bojí, že zapomenou na zemřelého člověka – nebudou si pamatovat jeho tvář nebo společně strávené chvíle. Lze tomu předejít, když se jim umožní a pomůže vzpomínat. Mohou s sebou nosit fotku nebo si vytvořit vzpomínkové album, vyprávět o společných zážitcích nebo si povídat s lidmi, kteří dotyčného taky znali, chodit na hřbitov, zapálit svíčku, zasadit strom… možností je mnoho.

7. Právo na pomoc a podporu

Každé dítě a mladý člověk prožívající ztrátu blízkého člověka má právo na pomoc a podporu od svého okolí (rodiny, kamarádů, školy, partnerů …). Tím se myslí i naslouchání jeho přáním a potřebám
a respektování způsobu, jakým se se smrtí blízkého vyrovnává.

8. Právo mít slovo

Dospělí často zapomínají na to, že názory dětí a mladých lidí jsou důležité. Nikomu není příjemné, když nemůže říct, co se mu líbí a nelíbí nebo co by si přál. Zvláště v takových chvílích jako je třeba plánování pohřbu by měli být děti a mladí lidé podporováni v tom, aby vyjádřili svoje přání a měli tak možnost podílet se na významných událostech v jejich životě.

9. Právo rozloučit se

Děti a mladí lidé by měli mít vždy možnost rozloučit se se zemřelým člověkem. Jedním ze způsobů rozloučení je pohřeb. Jedná se o velmi smutnou a náročnou událost. Dospělí by měli dostatečně podrobně vysvětlit, co to pohřeb je a jak probíhá a dát dítěti možnost rozhodnout se, zda se ho zúčastní. Místo pohřbu si děti i mladí lidé mohou vytvořit vlastní rituál nebo vymyslet jiný způsob, jak říct sbohem.

10. Právo na radost

Ztratit milovnou osobu a truchlit pro ni neznamená, že člověk musí být pořád smutný. Radovat se, smát se, hrát si nebo se bavit s kamarády je součástí života a je to tak v pořádku. Není třeba cítit vinu nebo se bát, že člověk zapomene na někoho, koho měl rád, ale už tu není.